Příjem velkého množství siřičitanů ve stravě může pro spotřebitele představovat zdravotní problém. K tomuto závěru dospěli odborníci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém aktualizovaném hodnocení oxidu siřičitého (E220) a siřičitanů (E221-228).
Údaje o toxicitě těchto látek jsou však velmi neúplné, takže nebylo možné určit, jaké dávky by měly být považovány za bezpečné a jaký je rozsah některých nepříznivých účinků na zdraví. Co dělat při čekání na větší jistotu? Na které potraviny si dát pozor?
Co jsou siřičitany?
Siřičitany jsou molekuly, které se přirozeně vyskytují v našem těle a v potravinách, jako jsou jablka, rýže, cibule, zelí, a v nápojích, jako je pivo nebo víno, protože přirozeně vznikají během kvašení. Ze zdravotního hlediska je však třeba věnovat větší pozornost siřičitanům přidávaným do potravin, které se používají jako konzervanty, antioxidanty a antimikrobiální látky. Dlouhodobě zachovávají vzhled potravin, zabraňují jejich hnědnutí, prodlužují jejich trvanlivost a zabraňují růstu nebezpečných mikroorganismů, jako jsou plísně a bakterie.
Kde se nacházejí?
Je známo, že siřičitany se často přidávají v souladu se zákonnými limity zejména do bílých vín a mají různé funkce: umožňují lepší kvašení produktu, působí antibakteriálně, zaručují příjemnější barvu, umožňují delší skladování vína a zabraňují jeho přeměně na ocet. Siřičitany se vyskytují i v mnoha dalších potravinách a nápojích, jako jsou ovocné šťávy, pivo, uzeniny, sušené a dehydrované ovoce, ocet, konzervy a cukr, kde se používají jako bělící činidlo.
Existuje bezpečná dávka?
V současné době bohužel nejsme schopni stanovit bezpečnou hodnotu ADI (přijatelný denní příjem), pod kterou by byl denní příjem bezpečný. V roce 2016 stanovila Evropská agentura maximální denní dávku na 0,7 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti. Zveřejnění nové zprávy však přináší změnu: limit byl zrušen kvůli nedostatku údajů o toxicitě, které poskytl průmysl nebo které byly nalezeny ve vědecké literatuře. Čekáme proto na nové údaje potřebné k závěru o jejich bezpečnosti.
Pokud existují důkazy o škodlivých účincích, ale není jich dostatek k potvrzení úrovně bezpečnosti, vstupuje do hry další parametr, který nám může pomoci: rozpětí expozice, které udává pravděpodobnost, že současný příjem je nebo není škodlivý. Jedná se o poměr mezi nejnižší dávkou, při níž je pozorován nežádoucí účinek, a úrovní expozice látce: v případě siřičitanů by poměr nižší než 80 mohl znamenat obavy o bezpečnost.
Rizika pro velké konzumenty
Odborníci EFSA uvádějí, že zkoumané rozsahy expozice byly u velkých konzumentů ve všech skupinách populace s výjimkou dospívajících nižší než 80. To znamená, že odhadovaný příjem u těchto spotřebitelů potenciálně překračuje množství, které by bylo považováno za bezpečné, až o 12,5 % u dětí (3-10 let) a až o 60 % u dospělých. Skupina rovněž zjistila důkazy o nepříznivých účincích na zdraví centrálního nervového systému, jako je opožděná reakce nervových buněk na podněty, což je časný příznak dysfunkce nervového systému.
Přestože se legislativa oproti minulosti změnila a používání siřičitanů bylo omezeno na určité kategorie potravin, nemůžeme ignorovat údaje o přecitlivělosti některých lidí na tyto látky a o inaktivačním účinku oxidu siřičitého na thiamin nebo vitamin B1.
Jak zjistit přecitlivělost na siřičitany?
O přecitlivělosti toho zatím není mnoho známo, neexistuje žádný vědecky ověřený test, který by mohl poskytnout jistou diagnózu, stejně jako u většiny nesnášenlivostí, ve vzácných případech existují pozitivní kožní testy na alergii. U osob citlivých na sulfáty byly hlášeny příznaky jako migréna, kopřivka, nevolnost, zvracení, pocení a nízký krevní tlak. Studie zjistily zvýšenou citlivost u astmatiků se zhoršením příznaků a vzácnými případy reakcí anafylaktického typu. Při podezření na přecitlivělost, pokud nejsou příznaky závažné, lze vyzkoušet období úplného vyřazení výrobků obsahujících sulfáty a následné opětovné zavedení výrobku obsahujícího sulfáty v naději, že se příznaky nezmírní.
Rady pro vás
Regulace používání sulfátů se naštěstí výrazně změnila, a to jak v používání, tak v množství, takže bychom se jako spotřebitelé neměli příliš obávat, s výjimkou alergiků. Máme také možnost číst etikety a vybrat si, pokud potřebujeme nebo preferujeme, výrobky, které siřičitany neobsahují. Kromě toho můžeme doufat, že pokrok v potravinářské technologii povede k nahrazení siřičitanů bezpečnějšími látkami.
Abyste věděli, na co si dát pozor, připomínáme, že siřičitany mohou být na etiketách balených výrobků označeny kódy od E220 do E228:
- E220 - Oxid siřičitý.
- E221 - Siřičitan sodný.
- E222 - Hydrogensiřičitan sodný.
- E223 - Disiřičitan sodný.
- E224 - Disiřičitan draselný.
- E225 - Siřičitan draselný.
- E226 - Siřičitan vápenatý.
- E227 - Hydrogensiřičitan vápenatý.
- E228 - Hydrogensiřičitan draselný.