Cílem každého investičního plánu je získat co nejvyšší výnos za riziko, které jste ochotni podstoupit. Vztah mezi očekávaným rizikem a očekávaným výnosem je proto pro každého investora jedním z nejdůležitějších vztahů. Tento vztah je vždy úměrný, tj. čím vyšší je podstupované riziko, tím vyšší je očekávaný výnos (skutečný výnos může být zcela jiný).
Bezriziková výnosová míra (RFR) je teoretická výnosová míra investice s nulovým rizikem. Bezriziková úroková míra je úroková míra, kterou by investor očekával od absolutně bezrizikové investice za dané období. Reálnou bezrizikovou sazbu lze vypočítat odečtením aktuální míry inflace od výnosu dluhopisu odpovídajícího době trvání investice.
Teoreticky je bezriziková sazba minimálním výnosem, který investor očekává z jakékoli investice, protože nebude podstupovat další riziko, pokud potenciální míra výnosu nebude vyšší než bezriziková sazba. V praxi však bezriziková sazba neexistuje, protože i ty nejbezpečnější investice s sebou nesou minimální riziko. Jinými slovy, bezriziková investice bohužel neexistuje.
Bezriziková sazba je koneckonců jednou z nejzákladnějších složek moderních financí, protože mnoho nejznámějších teorií ve financích používá bezrizikovou sazbu jako hlavní složku, od níž se odvozují ostatní ocenění. Mezi tyto metody patří moderní teorie portfolia (MPT), model oceňování kapitálových aktiv (CAMP), riziková prémie, Black-Scholesův model oceňování opcí a Sharpeho poměr.
Nabízí moderní teorie portfolia "oběd zdarma"?
Každý investor se snaží najít ideální investici - investici s nízkým rizikem a vysokým výnosem. A přestože v životě málokdy existují dokonalé věci, existuje jedno populární řešení tohoto problému - model, který se co nejvíce blíží ideálu investora, a to moderní teorie portfolia. V roce 1952 ji vyvinul nositel Nobelovy ceny Harry Markowitz a mnoho investorů ji používá dodnes.
Tento americký ekonom jako první zaměřil pozornost nikoli na počet nástrojů, do nichž jednotlivý investor investuje, ale na jejich typ a vzájemné vztahy mezi nimi. Na základě těchto vzájemných vztahů lze sestavit portfolio aktiv. Pokud jsou zařazená aktiva správně vybrána, bude celkové riziko portfolia nižší než součet rizik jednotlivých aktiv v něm zahrnutých. Markowitz tedy ukazuje, že při investování nestačí nakoupit jakákoli aktiva, ale je důležité zvolit jejich správnou kombinaci.
Diverzifikaci lze označit za jediný "oběd zdarma" v investování. Výhodou portfoliového investování je zvýšení výnosů a snížení rizika, což by nebylo možné u jednotlivých investic, ale pouze u jejich kombinace.
Na tomto modelu jsou založeny podílové fondy, fondy obchodované na burze (ETF) a kolektivní investiční systémy. Účastní se jich velký počet účastníků, obvykle s malými částkami. Jedná se o hotová portfolia s různou mírou rizika a očekávaného výnosu, vhodná pro každý typ investora.
Tyto fondy sdružují značný počet aktiv. Mohou být zahrnuty různé společnosti z různých odvětví a různých zemí. Na druhé straně schopnost investora přispívat v pravidelných intervalech přijatelnou částkou zprůměruje cenu, za kterou aktiva nakupuje. Tím se snižuje riziko nákupu na nepříznivých tržních úrovních.
Které investice jsou nízkorizikové?
Neexistuje žádný univerzální recept, do čeho přesně investovat, ale měli byste se seznámit s možnými variantami, abyste se mohli informovaně rozhodnout. Příklady investic s nízkým rizikem jsou dluhopisy, bankovní vklady, podílové fondy (peněžního trhu, dluhopisové a smíšené konzervativní), penzijní fondy, P2P půjčky, sdílené investice do nemovitostí.
Investice do osobního majetku jsou kontroverzním tématem. Na jedné straně je tu tradiční český postoj k vlastnictví nemovitostí, který tuto investici jasně definuje nejen jako bezrizikovou, ale také jako životně důležitou. Majetek poskytuje bezpečí, protože je to něco, co můžete vidět a čeho se můžete dotknout, a kromě toho vám ho nikdo nemůže ukrást (s výjimkou případu podvodu s doklady).
Ekonomičtí analytici však obvykle zařazují investice do nemovitostí spíše do kategorie vyváženého až vysokého rizika. Důvodem je schopnost trhu s nemovitostmi dělat náhlé velké pohyby - jak nahoru, tak dolů. Existují období nadměrné nabídky, což vede k nižší obsazenosti nájemních nemovitostí a ztrátám pronajímatelů v důsledku fixních nákladů. V některých obdobích je také velmi obtížné prodat nemovitost kvůli nízké poptávce.
Někteří odborníci považují zemědělskou půdu za výnosnou a málo rizikovou investici. Zároveň je česká půda velmi dobře zachovalá, pokud jde o její úrodnost a relativně nízké riziko přírodních katastrof. Hlavním faktorem určujícím míru podstupovaného rizika je obvykle věk investora. Čím je investor mladší, tím větší riziko si může dovolit. Naopak tolerance k riziku logicky klesá s rostoucím věkem. Samozřejmě existují výjimky, ale ty jen potvrzují pravidlo.