Co je to veřejný dluh země a jak funguje?

Je běžné, že si stát půjčuje peníze, když jeho příjmy nestačí na pokrytí rozpočtových potřeb. Vysvětlíme vám, kdy si stát půjčuje peníze, jak to dělá, od koho si půjčuje a jaké jsou nejčastější metody.

Přemýšleli jste někdy o tom, kde státy berou peníze, které potřebují ke svému fungování? Ačkoli to vypadá jako velmi komplikované téma, ve skutečnosti s mírnym nadhledem mají finance státu mnoho společného s financemi člověka nebo rodiny. Když například peníze, které vyděláme v domácnosti, nestačí na nákup zboží, objednávku služeb nebo jiné ekonomické transakce, máme tendenci využívat úvěry, půjčky, hypotéky a další finanční mechanismy.

Totéž se však děje i v případě států: když výběr daní, které jsou hlavním zdrojem státních příjmů, nepokrývá výdaje na správu, na úhradu státních investičních projektů nebo na udržení tzv. sociálního státu, běžně si také půjčují peníze. Tyto vypůjčené peníze se nazývají veřejný dluh nebo státní dluh a záporné saldo, které vyvolává potřebu financování, se nazývá schodek veřejných financí.

Jak funguje veřejný dluh?

Státy si půjčují na získání likvidity a kdo jim půjčuje peníze a jak toto půjčování funguje? Za účelem získání finančních prostředků vydávají vlády veřejné dluhové cenné papíry, které vyjadřují platební závazek vůči investorovi, který peníze získal, a podmínky stanovené pro splacení. Tyto cenné papíry vydávají ústřední vlády, místní vlády a některé orgány veřejné správy. Tato aktiva pak může koupit jakýkoli investor, ať už občan nebo soukromá či veřejná instituce v téže zemi nebo v zahraničí. Níže vysvětlíme tři hlavní typy cenných papírů, které existují:

Pokladniční poukázky

• Jedná se o cenný papír s nejkratší dobou splatnosti (3, 6, 12 a 18 měsíců), a proto se obvykle používá v případech, kdy vlády potřebují krátkodobé financování s co nejnižšími náklady. Úroková sazba, kterou emitent státních pokladničních poukázek platí investorům, je pevná a nižší než u jiných mechanismů financování, protože cena těchto cenných papírů zůstává na trzích stabilní vzhledem k závazku splatit peníze v krátké době. Jsou považovány za nízké finanční riziko.

Státní dluhopisy

• Jedná se o cenné papíry emitované se splatností od dvou do pěti let. Investor půjčí peníze vládě, která se zaváže, že mu je v době splatnosti splatí a každý rok mu vyplatí předem stanovené procento úroku, známé také jako kupón.

Povinnosti státu

• Fungování tohoto typu dluhového cenného papíru je v podstatě stejné jako u dluhopisu. Stát také vyplácí investorovi pevnou roční úrokovou sazbu (kupón), ale hlavní rozdíl je v době splatnosti, která je 10 až 30 let. Je také běžné, že dluhopisy slouží jako měřítko důvěry trhů v ekonomiku dané země, neboť jsou měřítkem její platební schopnosti v budoucnosti.

Jak jsme viděli, země se může uchýlit k emisi dluhového cenného papíru, který nejlépe vyhovuje jejím finančním potřebám. Velmi jednoduchým příkladem je země, která potřebuje postavit jadernou elektrárnu, ale nemá na to finanční prostředky. Země se pak rozhodne vydat dluhopisy se splatností 2 až 5 let, aby získala peníze potřebné na práce, a zaváže se platit úroky (kupony) z půjčky až do data splatnosti. V té době země odhaduje, že bude schopna navýšit částku dluhu, který si vzala a který potřebuje splatit.

Kdy je výše veřejného dluhu špatná a kdy dobrá?

Jedním ze způsobů, jak si udělat představu o zadluženosti země, je porovnat hodnotu jejího veřejného dluhu s hrubým domácím produktem (HDP). Pokud například země dluží 70 miliard Kč a její HDP je 100 miliard Kč, pak by teoreticky měla být schopna splatit své celkové závazky ze 70 % svého hospodářského výkonu za jeden rok. Čím nižší je procento, tím větší je teoretická schopnost splácet, zatímco pokud je procento dluhu v poměru k produkci příliš vysoké, zvyšuje se riziko nesplacení.

Nelze však přesně hovořit o dobré či špatné úrovni zadlužení, protože to závisí na ekonomické realitě každé země a jejích výdajích a investičních potřebách. Některé země jsou schopny zvládnout vysokou míru zadlužení, protože finanční trhy věří v jejich schopnost splácet dluh, jako například Japonsko, jedna ze tří největších ekonomik světa, která má dluh ve výši více než 250 % svého HDP.

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového